Kvótní výběr podle velikosti sídel, pohlaví a vzdělání je tak velmi omezený a jednoduše nemůže reflektovat voličské preference s ohledem na specifika různých oblastí Libereckého kraje, velikost a strukturu sídel a s tím spojené voličské chování. Především pak volební účast, která bývá nejvyšší v menších sídlech. Tyto faktory budou mít podle mého názoru zásadní vliv na výsledky krajských voleb v příštím roce.
Za naprosto nereálný považuji výsledek DSSS, který pouze potvrzuje nedostatky kvótního výběru malého počtu respondentů na velice diferencovaném území, jako je Liberecký kraj. Jako nadhodnocený vnímám také předpokládaný výsledek TOP09 (6,5 %), která v posledních krajských volbách zcela propadla. Lze předpokládat, že část voličů strany se nakonec přikloní spíše k hnutí Starostové pro Liberecký kraj, případně k ODS.
Ani preference Změny pro Liberecký kraj pravděpodobně neodpovídají realitě. Velký vliv na její (ne)úspěch bude mít pak (ne)schopnost jejího lídra vytvořit Integrovaný plán rozvoje území Liberecka a Jablonecka. To může ovlivnit i preference hnutí ANO.
Volební výsledek tohoto oligarchického hnutí ovlivní nejspíše také chování primátora statutárního města Liberec, Tibora Batthyányho, jehož politické schopnosti a především pak vulgární způsob komunikace hodnotím velmi negativně. Jeho vulgarity však mohou paradoxně některé skupiny voličů „přitáhnout“.
V případě hnutí ANO může zároveň dojít k velkým výkyvům v preferencích, i s ohledem na celostátní politiku a rozpadání jeho struktur v některých regionech. Hnutí nemá ideologický základ, na němž by mohlo stavět, a je spíše populistické. Mnoho členů do ANO vstupovalo předpokládám z jistého idealismu, ovšem větší část z nich pouze toužila po moci. Idealismus i obdiv k vlastníkovi strany již nejspíše vyprchaly (Andrej Babiš může být nyní vnímán jako jakási kasička) a zůstala spíše touha po moci, kterou mnozí členové ANO disponují již od komunálních voleb. Neočekávám proto přílišnou loajalitu k hnutí jako takovému, ale spíše další sledování soukromých zájmů. I přes svou současnou (vnější) sílu tak bude hnutí ANO pravděpodobně nejméně stabilním hráčem.
Neméně zajímavé bude sledovat počínání hnutí Starostové pro Liberecký kraj, které se stalo hegemonem posledních krajských voleb. Klíčovou roli sehrají zejména případné kauzy kolem osoby hejtmana Martina Půty. Největší sílu mohou Starostové získat v menších sídlech.
Sociální demokracii vnímám jako stabilní prvek, u nějž nepředpokládám příliš změn v preferencích. ČSSD bude o voliče bojovat zejména s KSČM, která si rovněž stabilně drží své postavení. Tento boj ovšem nepovede k znatelným změnám podpory ani u jedné ze zmíněných stran. Pouze výsledek KSČM může být poněkud nadhodnocený.
Občanská demokratická strana je v tomto průzkumu dle mého mínění naopak poněkud podhodnocena. Její preference na celostátní úrovni přitom opětovně rostou. Liberecký kraj byl historicky (s výjimkou Českolipska) „baštou pravice“ a je otázkou, jak dokáže strana využít svého potenciálu, který v mnoha oblastech bezesporu má. Úspěch může ODS slavit především na Semilsku, Jablonecku a v některých částech Liberecka (zvláště pak na Frýdlantsku).
Krajské volby jsou vnímány také jako volby druhého řádu a zůstává otázkou, zda se politickým stranám podaří nalákat voliče k urnám. Vysokou účast u voleb lze očekávat především u voličů KSČM. Jako velký otazník vnímám účast pravicových voličů, kteří mohou s výsledkem krajských voleb ještě velmi „zamávat“. Kromě KSČM lze totiž u voličů levicových stran a populistických hnutí předpokládat menší ochotu jít k volbám. Výrazný vliv na výsledek voleb budou mít samozřejmě také případné kauzy, které se jako tradičně objeví před volbami.
Zdroj dat: Výzkum společnosti SANEP pro Vltava-Labe-Press, a. s.